Tato pnoucí a poměrně rychle rostoucí rostlina k růžím vůbec nepatří. Správně se nazývá zimolez, latinsky Lonicera caprifolium L.. Někdy se jí také říká kozí list. Jde o fantastickou popínavou, která spolehlivě zakryje nevzhledné stěny a zídky, nebo vytvoří krásné zákoutí pod pergolou. Potěší vás krásnými květy a při včasném sestřihnutí, které můžete udělat i 2x vám dá krásné červené kulaté plody.
Růže z Jericha
Tato ovíjivá liána hojně roste i ve světlých teplých lesích. Známe asi 200 druhů. Na zahradě roste i v neúrodné spíše vápnité půdě, vyhovuje jí polostín, ale roste i ve stínu, jen pokvete méně. Na slunci potřebuje častější zálivku. Na opoře dorůstá 4 až 5 m. Temně zelené přisedlé a vstřícné listy na podzim opadají. Krásné květy mohou konkurovat orchidejím, jsou dlouze trubkovité s velmi výraznými tyčinkami. Jejich narůžovělá nebo načervenalá poupata se mění ve velmi impozantní bíložluté květy s červenými skvrnami a také intenzivní vůní, na které pozdě večer sladkým nektarem láká noční lišaje.
Tip: Květináče na zahradě
Proč rostlinu stříhat
Pokud ji po prvním odkvětu během května a června ostříháme a nenecháme vyvíjet plody, tak nám pokvete na nových výhoncích znovu v časném podzimu. Červené lesklé bobule jsou ozdobou zahrádky a potravou pro ptáky. Chutnají také papouškům. Množit můžete tuto rostlinu koupenými sazenicemi a pomocí polovyzrálých řízků. Původní domovinu má v jihovýchodní Evropě, na Krymu a Kavkaze. Je nenáročná, proto se rychle šíří a zplaňuje.
Růže z Jericha aneb Ruce Panny Marie
Legenda tvrdí, že tuto květinu věnovala panna Marie při útěku do Egypta jako poděkování za pomoc. Suchá rostlina vypadá jako uschlý trus, ale když ji polijete větším množstvím vody, nebo ji namočíte na noc do vody, během pár minut se suchá kulička začne otvírat a zelenat. Ráno se květ otevře a vytvoří svěží vůni a kořeněné klima velmi příjemné pro dýchání. Růži pak udržujte jen z části ve vodě a asi po 5 až 8 dnech rostlinu zase nechte vysušit. V hrobkách Faraonů přečkaly přes 4000 let ve své suché fázi.
