Vlašské ořechy dozrávají v září a říjnu a nejlepší chvíli ke sklizni poznáte podle toho, že samy začnou padat ze stromu. Aby pak vydržely celou zimu a nezačaly plesnivět, musí se rychle zbavit zelené slupky, pořádně proschnout a teprve poté putovat do spíže. Poradíme, jak na sklizeň, sušení i skladování krok za krokem, a jak poznat jádro, které už do zásoby nepatří.
Kdy sklízet vlašské ořechy
Vlašské ořechy zrají postupně v průběhu září a října, tradičně se jejich sklizeň váže ke svátku svatého Václava na konci září. Nejspolehlivějším znakem zralosti není termín v kalendáři, ale samotný strom: zelené oplodí kolem skořápky tmavne, praská a zralý ořech z něj sám vypadne. Vyplatí se proto počkat, až ořechy začnou padat samy, a nesbírat je násilím ze stromu předčasně. Nezralé plody se hůř zbavují slupky a po usušení bývají scvrklé, hůř chutnají a nevydrží tak dlouho.
Spadané ořechy sbírejte pravidelně, ideálně každý den nebo dva. V mokré trávě totiž rychle plesniví a černají, a stejně jako u podzimního úklidu spadaného listí ze zahrady platí, že čím déle organický materiál leží na vlhké zemi, tím hůř se s ním pak pracuje.
Podzim nabízí i další divokou sklizeň, o pár týdnů dřív dozrávají šípky, které se zpracovávají jinak, suší se rovnou celé bez loupání slupky. U vlašských ořechů je pořadí kroků naopak, nejdřív slupka dolů, teprve pak sušení.
Jak zbavit ořechy zelené slupky bez černých rukou
Zelené oplodí obsahuje barvivo, které se do kůže vsakuje během pár minut a obyčejným mýdlem nejde smýt. Nejjednodušší ochranou jsou gumové rukavice, které si při loupání prostě nesundáváte.
Pokud slupka drží pevně, pomůže ořechy na 15 minut ponořit do horké vody. Slupka po spaření změkne a jde snadněji oddělit. Druhá možnost je nechat ořechy i se slupkou pár dní odpočinout v uzavřeném pytli ve stínu, po 4 až 5 dnech slupka zvlhne a povolí, takže se dá sloupnout jen tlakem prstů, případně nohou na tvrdé podložce.
Po odstranění slupky ořechy krátce opláchněte čistou vodou, ale nenamáčejte je zbytečně dlouho. Skořápka je totiž pórovitá a nadbytečná voda by prodloužila celé sušení.
Sušení, aby ořechy neplesnivěly
Umyté ořechy rozložte v jedné vrstvě na síťku, plech nebo papír a nechte je na suchém a vzdušném místě, ideálně s mírným průvanem. Vyhovuje jim stín nebo mírné světlo, přímé slunce ani teplo z topení nejsou potřeba. Sušení trvá zhruba 2 až 3 týdny, u vlhčí sklizně i o něco déle.
Nejdůležitější jsou první dny po sklizni, kdy musí povrch skořápky rychle proschnout. Pokud ořechy leží namačkané na sobě nebo bez proudění vzduchu, vytvoří se mezi nimi vlhké mikroklima a hrozí plíseň dřív, než jádro stihne dostatečně proschnout. Během sušení proto ořechy občas promíchejte, aby se místa v kontaktu se skořápkou sousedů vystřídala s těmi, která schnou volně.
Ořechy nikdy nesušte v troubě ani na topení. Rychlé zahřátí sice usuší povrch skořápky, ale jádro uvnitř se propaří, ztratí chuť a kratší dobu vydrží. Přirozený průvan a stín fungují spolehlivěji než jakékoli zkratky.
Princip je podobný jako při sušení letního ovoce, například jablek na křížaly: rozhoduje hlavně proudění vzduchu a nízká vlhkost, ne vysoká teplota.
Skladování ve skořápce i loupaných ořechů
Usušené ořechy skladujte v prodyšném obalu, který propouští vzduch ze všech stran: v látkovém pytli, síťce nebo dřevěné bedýnce. Nejlépe fungují na suchém, tmavém a chladnějším místě, třeba ve spíži, sklepě nebo na půdě, kde nekolísá vlhkost. Zavěšený pytel má výhodu, že vzduch proudí kolem celého obsahu a riziko plesnivění klesá. Uzavřená igelitová taška je naopak nevhodná, ořechy by se v ní zapařily.
Princip je stejný jako u skladování česneku po sklizni: vlhkost je hlavní nepřítel, sucho a vzduch naopak trvanlivost prodlužují. Dobře usušené ořechy ve skořápce vydrží na vhodném místě klidně do jara, u kvalitní sklizně i déle.
Vyloupaná jádra se kazí rychleji, protože tuk v nich bez ochrany skořápky rychleji oxiduje a žlukne. Skladujte je v uzavřené nádobě v lednici, kde vydrží několik měsíců, nebo v mrazáku, kde jádra přečkají klidně celý rok, aniž by ztratila chuť.
Jak poznat zkažené jádro a co s napadenými plody
Rychlý test zvládnete i bez louskáčku. Přiložte ořech ke skořápce a lehce jím zatřeste u ucha. Čerstvý ořech se zdravým jádrem skoro nic neslyší, jádro vlhkostí pevně přiléhá ke stěnám skořápky. Pokud naopak uslyšíte zřetelné chrastění, jádro se scvrklo a vysušilo, hrozí, že bude žluklé nebo napadené plísní.
Ořech, který při zatřesení nápadně chrastí, patří spíš do kompostu než do spíže. Chuť ani vůně už u něj nebudou takové, jak by měly, a stojí za to ho vyřadit hned, než ovlivní i sousední zásobu.
Vizuálně poznáte problém podle tmavých nebo černých skvrn na jádru a nasládlého či zatuchlého zápachu po rozlousknutí. Příčinou bývá nedostatečné opylení, chladné počasí v době květu, nebo napadení škůdcem, v posledních letech se v Česku šíří i vrtule ořechová, jejíž larvy způsobují předčasné černání zelené slupky a mohou poškodit i skořápku s jádrem. Takto napadené plody radši nejezte a nedávejte je ani na kompost, larvy v půdě přezimují a napadení se tím jen šíří dál po zahradě.
Shrnutí
Vlašské ořechy sbírejte v září a říjnu, nejlépe až sami spadnou ze stromu, a spadané plody odklízejte z trávy pravidelně. Zelené slupky odstraňte po namočení nebo pár dnech v pytli, ořechy pak rozprostřete v jedné vrstvě na suchém a vzdušném místě na 2 až 3 týdny. Skladujte je v prodyšném obalu na suchém a tmavém místě, loupaná jádra raději v lednici nebo mrazáku. A pokud ořech při zatřesení nápadně chrastí nebo má tmavé skvrny na jádru, do zásoby si ho neschovávejte.
https://bydletsnadno.cz/jak-susit-ovoce-s-nasim-navodem-je-to-hracka/
