Palivové dřevo na zimu: výběr, cena, skladování

Než přijdou první mrazy, je nejvyšší čas doplnit zásobu na zimu. Palivové dřevo se prodává v několika druzích a měrných jednotkách, které se snadno pletou, a právě v nich se často schovává rozdíl mezi výhodným a předraženým nákupem. Poradíme vám, jaké dřevo zvolit, kolik reálně zaplatíte a jak ho doma uskladnit, aby do topné sezony stihlo pořádně vyschnout.

Tvrdé, nebo měkké dřevo na topení

Dřeviny se pro topení dělí zjednodušeně na tvrdé a měkké, a rozdíl je znát na výhřevnosti i na tom, jak se dřevo v kamnech chová.

• Tvrdé dřevo (buk, dub, habr, jasan) má vyšší hustotu, hoří pomaleji a vydá více tepla na jedno naložení. Je proto dražší, ale na stejné množství tepla ho spotřebujete méně.
• Měkké dřevo (smrk, borovice, jedle) hoří rychleji a intenzivněji, hodí se skvěle na rozdělávání ohně nebo na rychlé přitopení. Samostatně na celou zimu ale vydrží méně.
• Listnaté měkké dřevo (bříza, olše, topol) leží mezi oběma skupinami, cenou i výhřevností.

V praxi se nejlépe osvědčí kombinace: měkké dřevo na zátop a tvrdé na dlouhé hoření přes noc. Pokud doma topíte hlavně krbovými kamny, může se vám hodit i srovnání toho, jak fungují krbová kamna s výměníkem a jestli by pro váš dům nebyla lepší volba než klasická kamna nebo otevřený krb.

Čerstvě pokácené dřevo obsahuje podle druhu dřeviny až polovinu vody. Pokud koupíte takzvané čerstvé dřevo, počítejte s tím, že ho budete minimálně rok, spíše déle, teprve sušit, než ho budete moct spálit.

Prostorový a sypaný metr: co vlastně kupujete

Ceníky palivového dřeva bývají plné zkratek, které rozhodují o tom, kolik dřeva za své peníze dostanete.

• Prostorový metr rovnaný (prm) znamená, že je dřevo naskládané do metru krychlového tak, aby mezi poleny bylo co nejméně mezer. Dřevní hmoty je v něm obvykle 60 až 80 procent.
• Prostorový metr sypaný (prms), často označovaný jen jako sypaný metr, je dřevo volně nasypané, bez skládání. Mezer je mnohem víc a podíl skutečné dřevní hmoty klesá zhruba na 40 až 55 procent.

Zjednodušeně: v sypaném metru je zhruba o třetinu až o dvě pětiny méně dřeva než v rovnaném metru stejného objemu. Než porovnáte dvě nabídky, vždy si ověřte, ve které jednotce je cena uvedená, jinak snadno naletíte na zdánlivě levnější dřevo, kterého ve skutečnosti dostanete méně.

Kolik stojí palivové dřevo

Ceny se liší podle regionu, dřeviny, délky polen i toho, jestli si dřevo odvezete sami, nebo objednáte dovoz. Orientačně se u štípaného palivového dřeva pohybujete v těchto rozmezích za prostorový metr:

• měkké jehličnaté dřevo (smrk, borovice): zhruba 850 až 1 300 Kč za prms,
• listnaté měkké dřevo (bříza, olše): zhruba 1 000 až 1 100 Kč za prms,
• tvrdé listnaté dřevo (buk, dub): zhruba 1 250 až 1 600 Kč za prms.

Dovoz a případné dořezání nebo doštípání na míru bývá zpoplatněné zvlášť. U větších objednávek se vyplatí nechat si cenu potvrdit písemně, včetně toho, ve které jednotce a s jakou vlhkostí dřevo prodejce dodává. Pokud kromě dřeva zvažujete i jiný zdroj tepla, mrkněte na přehled, proč zvolit k topení peletky, které se také prodávají na váhu a cenově se dají srovnávat podobně jako dřevo.

Jaká má být vlhkost dřeva

Vlhkost je pro kvalitu topení klíčová, mnohem důležitější než to, jestli je dřevo tvrdé nebo měkké. Čerstvě pokácené dřevo má vlhkost i přes 50 procent a v takovém stavu se topit nedá: většina energie se spotřebuje na odpaření vody místo na ohřev domácnosti, kamna se víc zanáší a v komíně se tvoří škodlivý kondenzát a dehet.

Pro topení je vhodné dřevo s vlhkostí do 20 procent, ideálně mezi 15 a 20 procenty. Čerstvě naštípané dřevo na tuto hodnotu vysychá běžně dva roky, u silnějších špalků i déle. Proto se vyplatí nakupovat s předstihem a mít doma vždy zásobu na příští sezonu, ne jen na tu právě začínající.

Vlhkost si můžete jednoduše ověřit vlhkoměrem na dřevo, který stojí pár stovek korun. Alternativně poznáte suché dřevo i podle zvuku: dvě suchá polena o sebe klepnou ostrým, zvonivým zvukem, vlhké dřevo duní tupě.

Jak dřevo doma správně uskladnit, aby vyschlo

Správné skladování rozhoduje o tom, jestli dřevo doopravdy vyschne, nebo zůstane vlhké i po dvou letech.

1. Vyberte prosluněné a provětrávané místo. Ideální je jižní nebo jihozápadní strana pozemku, kam svítí slunce a fouká vítr.
2. Naskládejte dřevo nad zem, na palety nebo dřevěné hranoly, aby vlhkost ze země nevzlínala do polen.
3. Zakryjte jen shora. Boky hranice nechte volně přístupné vzduchu, zakrytá by měla být jen horní vrstva proti dešti a sněhu, třeba plachtou nebo přesahující stříškou.
4. Nechte mezi řadami mezery pro proudění vzduchu, ideálně i mezi hranicí a zdí domu.
5. Netlačte dřevo do sklepa ani do uzavřené kůlny bez větrání. Dřevo tam schne pomalu a hrozí plíseň.

Pokud řešíte, kam dřevo naskládat, dřevník s pevnou stříškou a otevřenými boky je dlouhodobě lepší investice než jakákoli plachta. Vrátí se vám na tom, že dřevo vyschne rychleji a spálíte ho méně na stejné množství tepla.

https://bydletsnadno.cz/kamna-a-krby-dneska/

Kdy je nákup nejvýhodnější

Nejlevněji se dřevo obvykle nakupuje mimo topnou sezonu, tedy na jaře a v létě, kdy je poptávka nejnižší a prodejci mají skladem dřevo z jarního kácení. S blížícím se podzimem ceny postupně rostou a v nejchladnějších měsících bývají nejvyšší, navíc s rizikem, že si vyberete jen z toho, co zbylo.

Pokud nakupujete až na podzim jako letos, vsaďte raději na menší objem tvrdého dřeva, které máte jistotu, že rychle spotřebujete, a měkké dřevo doplňte podle toho, jak rychle vám hoří. Do příštího roku si pak naplánujte nákup s ročním až dvouletým předstihem, ať dřevo stihne přirozeně proschnout a nemusíte přeplácet za sušší, upravené dřevo z komerčních sušáren.