Sousedy podle zákona svými ploty a dalšími způsoby oddělení pozemků nově dělí pojem rozhrada. V první řadě musíte mít jasno, kde vám pozemek končí a začíná. Pozemky jsou vždy vyznačeny v katastrální mapě jako parcely, a ty jsou očíslovány parcelním číslem. Parcela je geometricky určena a zobrazena svislým průmětem hranic do vodorovné roviny. Pozemky většinou od sebe dělí ploty. Všechny pozemky ale nejsou oploceny. Pozemky jsou odděleny buď nízkou či vysokou zídkou, laťkovým plotem, pletivem, stromořadím, živým plotem, mezí, strouhou, potokem, stezkou či cestou. Všechna rozhraničení pozemků jsou podle nového občanského zákoníku označení jako rozhrady.
Kdo je vlastníkem rozhrady
U plotů je většinou jasné, kdo je jejich vlastníkem. U těch postavených snad odjakživa přímo na hranici pozemku je někdy složité vlastníka určit. U cest nebo mezí jsou pochybnosti mnohem častější. Občanský zákoník stanoví, že tam, kde je toto vlastnictví rozhrady zcela jasné, nese vlastník náklady na údržbu a obnovu rozhrady ze svého. Tam, kde vlastnické právo zřejmé není, platí takzvaná vyvratitelná právní domněnka a rozhrada je společná. Pokud rozhrada patří pouze jednomu ze sousedů, s jeho vlastnictvím si může dělat, co chce.
Tip: Stavební povolení
V jakém případě musíte zřídit rozhradu
Nový občanský zákoník přejímá dosavadní úpravu, která umožňuje možnost nařídit sousedovi sousedem zřídit plot nebo obnovení rozhrady, pokud hrozí při rozpadu plotu nebo třeba zdi z nedostatečného oplocení újma či škoda. Nově lze také obnovení rozhrady požádat v případě zanesené strouhy, kdy hrozí škoda podmáčení nemovitosti. Opravu a obnovu rozhrady lze žádat i v případě nezřetelné hranice mezi pozemky. V případě nejasností na návrh některého z vlastníků hranici stanoví soud. Hranici určí podle poslední pokojné držby, anebo podle svého slušného uvážení.
Jak je to v praxi
Situace se vždy bude řešit individuálně s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Nově bude platit, že rozhrada je ve spoluvlastnictví a každý vlastník si ji také v přiměřené části udržuje. Pokud je na hranici pozemků zeď, neřeší se, kdo ji v minulosti postavil, vlastníci ji budou mít napůl a musí ji každý ze své strany udržovat. Stromy se nesmí vysazovat blíže než 3 metry od hranice pozemku. Detailně se upravuje také řešení zasahujících větví sousedova stromu nad váš pozemek, nebo komu budou patřit plody sousedova stromu, když spadnou na váš pozemek.
Právní úprava rozhrady v přehledu
- 1024
- Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.
- Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.
- 1025
Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho.
- 1026
Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.
- 1027
Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
- 1028
Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.
