Obecně vodu dělíme na pitnou a užitkovou. U pitné vody jsou vysoké nároky na kvalitu, u užitkové vody se vyžaduje hygienická nezávadnost. Velmi častým problémem je příliš tvrdá voda, což vidí jako problém až 2/3 domácností v ČR. Obsahuje vysokou koncentraci rozpuštěného hořčíku a hlavně vápníku, tedy Mg2+ a Ca2+ kationty. Do vody se dostávají rozpouštěním hornin, především vápence. Tvrdá voda je problém hlavně podzemních zdrojů vody. Není zdravotně škodlivá, ale souvisí především se vznikem vodního kamene. Česká vyhláška stanovující hygienické požadavky na pitnou vodu (252/2004 Sb.) stanovuje, že pitná voda musí obsahovat jisté minimální množství vápníku a hořčíku.
Vodní kámen
Nepřítelem myček, praček, varných konvic a dalších spotřebičů. Často způsobuje zadření, snižuje průměr i průtok a dochází i k ucpání. Snižuje efektivitu přenosu tepla, čistících a pracích prostředků a vytváří neestetické skvrny na sklenicích a sanitě. Vodní kámen je chemicky uhličitan vápenatý CaCO3, případně uhličitan hořečnatý, MgCO3. Vytváří se s rostoucím obsahem vápníku, s rostoucí hodnotou pH a se zvyšující se teplotou vody. Tvrdost vody se měřila podle německých norem v jednotkách °dH (tzv. německé stupně tvrdosti), v současnosti se vyjadřuje pomocí látkového množství mmol/l (milimol na litr). Tvrdá voda je přibližně od 2,5 mmol/l, nad 3,75 mmol/l jde o vodu velmi tvrdou. Vodní kámen se vytváří již ve středně tvrdé vodě od 1,25 mmol/l. Hodnoty lze zjistit z fyzikálních a chemických rozborů. V běžném kráceném rozboru pitné vody se tvrdost nestanovuje.
Změkčení vody
Změkčená voda zvyšuje životnost zařízení, odpadá časté čištění od vodního kamene, sníží se spotřeba pracích prášků, mycích a čisticích prostředků. Nezanesené spotřebiče spotřebují méně energie. Příliš tvrdá voda má nepříznivý vliv na pokožku a zvyšuje tvorbu ledvinových kamenů a artrózy. Trvalá úprava vody se vyplatí finančně i zdravotně. Tvrdost vody lze odhalit častou tvorbou vodního kamene. Udělejte si test s mýdlem. Pokud mýdlo ve vodě pění hodně, je voda měkká, pokud nepění téměř vůbec či málo, je tvrdá. Existují i kapkové nebo papírkové testery vody. Papírkové jsou jen orientační, občas jsou dodávány společně s novou pračkou nebo myčkou. Kapkové testery jsou dostatečně spolehlivé a přesné. Lze podle nich nastavovat změkčovací zařízení a kontrolovat jejich funkčnost. Vytvořený vodní kámen lze odstranit mechanicky, oškrábáním, drhnutím, nebo chemicky, různými přípravky, aplikací kyseliny citronové, octa nebo průmyslových silných kyselin, ale neřeší tvrdost vody.
Zdroj foto: euroclean.cz
Prevence a odstranění vodního kamene
Chemické srážení se ke změkčení používá na vodárnách. Dávkování antiscalantů je běžné v průmyslu a u teplé užitkové vody. Demineralizace reverzní osmózou nebo destilací vody, kdy je voda zbavena všech minerálů, nejen způsobujích vodní kámen není vhodná k pití. Iontová výměna je spolehlivý, šetrný, energeticky nenáročný a ekologicky nezávadný způsob změkčení vody. Jde o výměnu iontů vápníku za ionty sodíku (Na+). Na povrchu kuliček konexi, polymerního materiálu, iontoměniče, jsou zachycené ionty sodíku. Ionty vápníku se vážou na ionex silněji než ionty sodíku, proto se vápník z vody odstraňuje a sodík se uvolňuje do vody. Roztokem soli se vápník vypere do odpadu a kapacita ionexu se regenerací znovu obnoví. Ionex změkčovač zachytí i jiné kationty, toxické těžké kovy, jako olovo, ale záleží na hodnotě pH vody. Změkčovací zařízení neodstraňuje z vody zákal a nečistoty. Nejvyužívanější jsou změkčovače vody AquaSoftener s českým atestem pro úpravu pitné vody, vydaného Státním zdravotním ústavem. Získáte upravenou, změkčenou vodu, která stále obsahuje dostatek esenciálních minerálů požadovaných vyhláškou č. 252/2004 Sb., pro pitnou vodu.
