Brno dnes může nabídnout ve své bohaté architektuře například vilu Tugendhat, vilu Stiassni, Jurkovičovu vilu a vilu Löw-Beer, rodičů Grety Tugendhatové. Postavit ji nechal továrník Moritz Fuhrmann v letech 1903 až 1904. Po jeho smrti ji v roce 1913 koupila za 290.000 korun rodina Löw-Beerových. V zahradě Vily Löw-Beer se nachází dosud stavba tzv. celnice, tedy zahradního domku, který v roce 2014 prošel rekonstrukcí. Je zde umístěna kavárna v přízemí a v patře je výstavní místnost pro krátkodobé výstavy.
Vila Löw-Beer
Alfred Löw-Beer za první republiky patřil mezi naše nejbohatší podnikatele v tehdejším Československu. Podnikal ve vlnařském průmyslu, v cukrovarnictví a lihovarnictví. Na počátku války Löw-Beerovi museli, podobně jako rodina Grety, opustit svůj domov. Alfred ve snaze zachránit co nejvíc z rodinného majetku, byl nalezen mrtvý na jaře 1939 pod cizím jménem, pod kterým se pokoušel utéct.
Tip: 10 nejluxusnějších staveb na světě
Osud vily
Po té gestapo vilu zabralo a zcela vyplundrovalo, vilu poškodily i nálety. Národní správa zahrnula vilu pod majetek Československého státu. Roku 1958 ji prohlásil za nemovitou kulturní památkou. Od roku 1962 zde po dobu 50 let, do roku 2012, byl domov mládeže. Na rozdíl od vily Tugendhat nebyly dochovány fotografie interiéru. Dnes je dům pod správou Muzea Brněnska s trvalou expozicí Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat.
Expozice Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat
Od ledna 2016 je právě v brněnské Löw-Beerově vile umístěna expozice, která představuje jednotlivé kapitoly dějin architektury a životního stylu našeho brněnského měšťanstva od druhé poloviny 19. století až do počátku 20. století. Expozice ukazuje rychlý růst Brna ve druhé polovině 19. století v souvislosti s rozvojem industrializace, základní genealogické údaje rodu Löw-Beerů a s rozvojem vilové kolonie v Černých Polích včetně historie vily.
Rozvoj a historie Brna
Expozice ukazuje stavební rozvoj Brna na konci 19. století. Jde o textilní, vlnařský průmysl, životní styl měšťanstva na přelomu 19. a 20. století, rodinné vazby, podnikatelské, společenské a mecenášské aktivity rodu Löw-Beerů. Najdete zde informace o tvůrcích podoby funkcionalistického Brna a také podrobnosti o vile Tugendhat, se kterou tato vila sousedí. Informace o jejím architektu Ludwigu Miesovi van der Rohe, architektuře vily a také o její vzorové památkové obnově.
Zdroj: kudyznudy.cz
