Nejlepší dřeviny pro živé ploty

Živé ploty se staly ozdobou většiny našich zahrad. Tvoří nejpřirozenější hranice našich pozemků, chrání naše soukromí a dělí nás od hlučných komunikací a sousedů, jsou funkčními větrolamy, chrání před prachem a poskytují stín.

Živé ploty jsou atraktivní přírodní dekorací, která v zahradní kompozici s ostatními dřevinami spoluvytváří harmonický celek, ve kterém se snoubí účelnost s estetikou. Vzhled a originalita těchto přírodních prvků záleží pouze na našich zahradnických schopnostech, kreativitě a v neposlední řadě i finančních možnostech, byť bývají nejlacinější alternativou oplocení.

Živý plot si můžeme zvolit volně rostoucí či tvarovatelný, kvetoucí, mohu ho tvořit jak stromy a keře jehličnaté, tak i křoviny listnaté, opadavé, či stálezelené, případně může být kombinací různorodých dřevin a květin. Pokud se rozhodnete pro celoročně neprůhledný živý plot plnící svůj účel a estetickou roli i mimo vegetativní období, tak vám níže přinášíme pro inspiraci několik vhodných neopadavých okrasných dřevin.

Dřišťál Juliin (Berberis Julinae)

Pokud chcete odolný, neprostupný, hustě trnitý a těžko překonatelný živý plot, je dřišťál Juliin ideální volbou. Dorůstá do výšky až 3 m, snese všechny typy půd, velmi snadno obrůstá a zahušťuje se po řezu. Snáší dobře sucho, zvládá i tuhé mrazy, zastínění i znečištěné ovzduší. Vyznačuje se četnými a ostrými trny, kopinatými lesklými kožovitými listy, které se s podzimem zbarvují do temně červena, žlutými květy a modrými plody. Tento výrazný a dobře otužilý keř je ozdobou každé zahrady po celý rok.

K dalším stálezeleným dřišťálům, které jsou vhodné k výsadbě živého plotu v našich klimatických podmínkách, patří například dřištál Darwinův (Berberis darwinii), který je menší a má méně trnů než předchozí druh, ale je to také velmi odolný a dekorativní keř s krásnými zlatavě žlutými až oranžovými květy v hroznech, které na podzim tvoří tmavě modré plody.

Buxus neboli zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)

Tato noblesní okrasná drobnolistá dřevina byla pěstována již od Starověku, je perfektně tvarovatelná a esteticky kultivována byla především v období Baroka. Buxus je velice vděčnou a nenáročnou dřevinou, mrazuvzdornou a odolnou proti povětrnostním podmínkám i zplodinám všeho druhu.

Optimálním místem pro jeho výsadbu je polostín s dostatkem vláhy, snáší však dobře i slunce při zajištění pravidelné zálivky, či hluboký stín, kde má však větvení méně husté. Roste keřovitě a pomalu, což je také jeho největší nevýhoda. Může dorůstat do výšky několika metrů. Ideální volba pro aktivnější zahrádkáře s estetickým cítěním.

Navíc má velmi husté dřevo, které se hodí na výrobu hudebních nástrojů, k výrobě dýmek či na dřevoryty. U nás se ještě hojně pěstuje zimostráz malolistý (Buxus microphylla), případně kultivanty těchto dvou druhů.

Tis červený (Taxus baccata)

 

Tento stálezelený jehličnan je vhodný na nízké i vysoké značně dekorativní živé ploty. Vyznačuje se svojí dlouhověkostí a ve volné přírodě je přísně chráněn. Může dorůstat až do výšky 20 m. Z našich jehličnanů má nejtmavší zabarvení, a proto v zahradách po celý rok vyniká. Je možné jej tvarovat a vzhledem k tomu, že roste velmi pomalu, udržuje si šlechtěný tvar po mnoho let.

Má tvrdé a velmi pružné dřevo. Výborně regeneruje i ze starého dřeva a dobře snáší zastínění i znečištěné městské ovzduší.  Má mnoho kultivarů, které se liší tvarem i barvou. Je prudce jedovatý, jak pro lidi, tak pro zvířata, proto dobře rozmyslete, zda a kam tento jinak čarokrásný a tajemný keř, vysadit.

Bobkovišeň (Prunus)

 

Další tradičně pěstovaný, byť též jedovatý keř vhodný i pro výsadbu živého plotu je bobkovišeň, můžeme se setkat s českým názvem vavřínovec. Je to okrasný, odolný, mrazuvzdorný keř dosahující až 4 m výšky.

Nejoblíbenější je u nás Bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica), neboli portugalský vavřín. Listy jsou tmavě zelené, mírně sevřené, užší a kožovité. Na přelomu dubna až května keř zdobí záplava voňavých drobných bílých květů vytvářejících krásné třásně. Malé červené plody, které na podzim dozrávají do tmavě fialové až černé barvy.

Listy hojně oblíbené bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus) jsou pevné, velmi dekorativní a sytě zelené. Vaši zahradu zkrášlí i během zimy, ale pokud je sucho a málo sněhu a nejsou tuhé mrazy, je třeba bobkovišně i v zimě zalévat. Vonné bílé květy sestavené do hroznovitých květenství dozrají do 2 cm černých plodů v podobě lesklé peckovice.

Cypřišovec leylandův (Chamaecyparis)

 

Zástupce jehličnanů v našem přehledu a další hojně využívanou rostlinou pro sadbu hustých stálezelených živých plotů je Cypřišovec. Má tmavě zelenou barvu jehlic, které se seskupují do plochých vějířů neztrácející svěží zabarvenost ani v zimě.

Tato rychle rostoucí dřevina (až 1,2 m za rok) dosahuje výšky až 20 m a je tak základem pro vysoké živé ploty, vyžaduje však pravidelný řez a živý plot je tak náročný na pravidelnou údržbu. Dobře snáší sucha a vzhledem k tomu, že je poměrně odolný vůči znečištěnému ovzduší, můžeme ho často vídat i podél silnic.

Menší, dekorativnější a pomaleji rostoucí alternativou je Cypříšek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera). Je původem z Japonska, kde roste na ostrovech Honšú a Kjúšú. Roste na místech s bohatými dešťovými srážkami v nadmořské výšce 300 až 2500 m a dožívá se vysokého věku 500 a více let. Může růst na slunci i v polostínu i v městském ovzduší. Vyhovuje mu výživná písčitohlinitá a dostatečně vlhká půda a vysoká vzdušná vlhkost. Vůči mrazu je odolný.

Sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila)

Rekordman v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila) s ročními přírůstky až 1,8 m a dorůstá výšky až 25 m. Má zdobné malé zelené až nažloutlé listy. Snese mrazy až -35 ºC a je vhodný k řezu a formování, jen vyžaduje hojnou zálivku. Miluje sluníčko, ale snese i polostín a preferuje dobře propustné, ale vlhké půdy. Při výsadbě sázejte sazenice ve vzdálenosti alespoň 25 cm. Sibiřský jilm vytvoří hustý porost, je však opadavý a na zimu prořídne.

Pěstovat jej lze i jako solitér. Pravidelně tvarovaný živý plot snadno udržíte v požadované výšce a šířce. Počítejte s větším množstvím biologického materiálu, který můžete usušit a spálit, naštěpkovat na mulčování nebo nechat rozkládat v kompostu. Pokud mu dáte dostatek zálivky, budete spokojení.

Ptačí zob (Ligustrum)

Ptačí zob (Ligustrum) je dlouhodobým vítězem ze dřevin vhodných pro živé ploty. Je stálezelený a zajistí vám trvale soukromí i v zimě, výborně snáší řez, je odolný vůči nízkým teplotám a je nenáročný na půdu. Ptačímu zobu nevadí ani silné městské a průmyslové znečištění. Je zdobný svými tmavě zelenými kožovitými listy, existují však i žluté kultivary.

Hustou korunu si však udrží jen díky pravidelné prořezávce. A v prvních letech musí být řezy radikální, aby koruna zhoustla. Pokud požadujete celoročně neprostupnou zelenou či nažloutlou bariéru geometrického střihu, je ptačí zob opravdu skvělou volbou. Využít se dá i volně rostoucí ptačí zob, který bez řezu vytvoří rozvolněnou hranici. Působí rozevlátě a vzdušně.

Hloh (Crataegus)

Hloh (Crataegus) je sice opadavý, ale na jaře má krásné bílé nebo růžové květy a na podzim se jeho listy rozzáří barvami ze zelené do červenooranžové až červené. Sytě červené plody se na keřích udrží obvykle až do zimy. Je oblíbený pro živé ploty a může dorůst do výšky 6 až 8 m. Při pravidelném řezu bude mít požadovaný kompaktní tvar. Díky trnů hloh vytvoří neprostupnou hráz.

Pokud jen nebudete tvarovat, vytvoří bujnou hráz. Při pořizování sazenic je důležitá volba kultivaru, některé hlohy dorostou nejvýše 3 m, jiné vytvoří solitéry až 8 m vysoké. Výborně se vysoké hlohy vyjímají v parcích i volné krajině. Na našem území je rozlišováno 9 původních druhů hlohu a všechny jsou navíc léčivé.

Pámelník (Symphoricarpos)

Pámelník (Symphoricarpos) je roste velmi rychle, řez je třeba provádět několikrát za sezónu, ideálně každý měsíc. Navíc silně odnožuje, jeho dlouhé kořeny není možné ze země téměř odstranit a prorůstá všemi směry. Umí poškodit základy i zděného plotu. Jeho bílé jedovaté plody děti rády používají jako náhražku bouchacích kuliček. Je třeba obezřetnost.

Kromě neustálého řezu je třeba neustále sekat trávu kolem spolu s novými výhonky pámelníku. Pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus) se pyšní zdobnými bílými květy a růžovými plody a Pámelník Doorenbosův (Symphoricarpos doorenbosii) se chlubí světle růžovými plody a oba méně odnožují.

Zerav (Thuja)

Zerav (Thuja) je vhodnou stálezelenou dřevinu pro živé ploty, která roste rychle a výborně se tvaruje. Pro živé ploty se hodí kultivary „Smaragd“ a „Brabant“. Thúje  jsou velmi odolné, životaschopné a přizpůsobivé. V prvním roce zerav roste velice rychle, potřebuje systematické prořezávání a v dalším roce už roste pomaleji. Tvoří snadno neprostupné, jednotné a vysoké stěny, nehodí se však pro malé zahrady.

Smaragd má krásně smaragdově zelenou barvu, vzniká kompaktní stálezelená hustá stěna, doporučený rozestup 40 až 60 cm. Brabant roste rychleji než většina jiných druhů, není tak kompaktní a musí se o to více stříhat. Výsadba 50 až 70 cm od sebe. Barva jehličí je o něco méně intenzivní zelená než u Smaragdu.

Toto byl jen nepatrný výčet z obrovského množství druhů vhodných pro výsadbu živého “věčně“ zeleného plotu. Z jehličnatých dřevin mohou být ploty dále vysazovány z různých druhů zeravů (tújí), tisů či smrků. Z keřů jsou vhodné hlohy, ptačí zob, pámelník, turkestánský brest či meruzalka. Originální živý plot mohou tvořit například zimovzdorné druhy bambusů, zajímavé je kupříkladu i zakomponování břečťanu.

Vždy je nutno volit vhodnou dřevinu s ohledem na nároky pěstování a charakter pozemku a vše přizpůsobit v neposlední řadě naším estetickým představám. Rostliny, květiny, keře a stromy na zahradě vytvářejí oázu klidu, ve které rádi trávíme čas. K tomuto zajímavému a obsáhlému tématu se brzy vrátíme.

Často kladené otázky