Češi se úspornému bydlení nebrání, pasivních domů však přibývá pozvolna

Energeticky úsporné bydlení je splněným snem stále většího počtu lidí. Na nízkoenergetické domy si našinci zvykli poměrně rychle, protože představují možnost, jak z dlouhodobého hlediska výrazně ušetřit za energie. Ještě o stupínek výše jsou pasivní domy, jejichž roční spotřeba tepla na vytápění nesmí být vyšší než 15 kWh na m2 obytné plochy a roční spotřeba primární energie nesmí přesáhnout hranici 120 kWh na m2. Další podmínkou je neprůvzdušnost – případné snížení tlaku oproti venkovní atmosféře nesmí infiltrovat více jak 60 procent celkového objemu vzduchu v domě.

Počet pasivních domů roste, ale stále jde o minimum

Podle statistik počet nově postavených domů v pasivním standardu meziročně stoupá. Zatímco v roce 2013 úředníci odklepli kolem 500 povolení, o rok později to byl dvojnásobek. V současné době jde o každou desátou novostavbu. K základním parametrům pasivního domu patří kvalitní zateplení, trojitá skla v oknech, orientace prosklených ploch na jižní stranu a rekuperační systém, který zajistí výměnu vzduchu.

Dům v pasivním standardu nemusí být drahý

Přestože je stavba pasivního domu oproti nízkoenergetické stavbě nákladnější, díky dotačním programům (např. Nová zelená úsporám) lze celkové náklady výrazně snížit. Roli samozřejmě hraje také důsledný výběr stavebního materiálu. I levné stavebniny dnes nabízí vše potřebné od stavebního nářadí až po izolační materiály.

Celkové náklady na realizaci pasivního domu mohou oproti klasické stavbě vyšší až o 20 %. Díky dotacím a materiálu, který nabízí stavebniny levně, se v konečném důsledku ceny nemusí výrazně lišit. Stavba v pasivním standardu však neláká pouze minimální výdaji za energie, ale také mnohem vyšší kvalitou vnitřního prostředí a růstem tržní ceny.