Je mnoho typů vysokých záhonů, ve kterých můžeme zefektivnit úrodnost naší půdy, či zužitkovat zahradní biologický odpad. Důvodů proč se pustit do leckdy náročnější výstavby vyvýšených záhonů je více:
- snadnější přístup k rostlinám a pohodlnější zahradničení s méně ohýbáním a klečením, takové záhony mohou lépe využívat i lidé se zdravotním postižením a senioři
- vyšší produktivita úrody, ve vyvýšeném záhonu je vyšší teplota, což podporuje růst rostlin a prodlužuje vegetační období, větší odolnost proti přízemním mrazům
- méně plevele a škůdců a navíc Vám záhon nikdo nepošlape a zvířata nerozhrabou
- ideální pro menší, či k pěstování nepříliš vhodné prostory, nebo v případě pokud nemáte dostatek živných záhonů
- jsou vhodným místem pro kompostování, půda v záhonu postupně sedá, takže se dá každý rok doplnit nový kompost a tím i potřebné živiny
- vyvýšený záhon se může stát i zajímavým dekorativním prvkem zahradní architektury
Jaký použít materiál?
Obrubu klasického vyvýšeného záhonu můžeme vytvořit ze dřeva, kamene, cihel, břidlice, nebo jiného materiálu určeného pro venkovní podmínky, ze kterého lze vybudovat základnu alespoň 20cm hlubokou. Konstrukce může být i zděná, elegantní jsou kupříkladu vyvýšené záhony z vrbového proutí atp. Vyvýšené záhony se dají zakoupit i z různých materiálů jako prefabrikáty.
Nejjednodušší je zhotovit bednění ze dřeva. Velice vhodnou dřevinou ke zhotovení odolné obruby, která vydrží po mnoho let je cedr, který obsahuje přírodní oleje, které zabraňují trouchnivění. Vhodné je i tvrdé dřevo například modřínu, či dubu, které není nutno impregnovat.
Jak na to?
Když máme vybraný materiál, musíme zvolit vhodné místo s dostatkem přímého slunečního světla. Velikost záhonu přizpůsobíme lokaci a to ideálně tak, abychom měli ke všem místům na záhonu pohodlný přístup. Pak je již jeho tvorba relativně snadná. Nejprve na půdorysu záhonu odkopeme vrstvu zeminy do hloubky asi 20-50cm, poté vytvoříme bednění dle zvoleného materiálu. Na dno dáme králíkářské pletivo, jako zábranu proti hlodavcům, a pak na sebe začneme vrstvit jednotlivé organické materiály, které prokládáme spodní vrstvou odkopané zeminy. Základ vytvoříme z hrubších částí jako je zkompostované dřevo, větve či kořeny. Další vrstvu vytvoříme z travních drnů, které uložíme travou dolů a hrubého zahradního odpadu, poté přijde na řadu vrstva z listí, můžeme sem dát i posekanou trávu, či piliny, nad to přijde vrstva hrubého kompostu a poslední vrstvu vytvoříme z kompostu jemného a vrchní částí vykopané zeminy a můžeme začít s výsadbou.
