Tajemství kovů: odhalte poklad mezi odpady

Třídění odpadů v českých domácnostech by se dalo označit za rutinu – podle dostupných údajů v ČR pravidelně třídí své odpady 75 % obyvatel Přesto však máme jeden druh odpadu, kterému nevěnujeme tolik pozornosti, kolik bychom měli. Jeho třídění je přitom z mnoha důvodů důležité a kdo tipoval, že se jedná o kovy, trefil se do černého! Právě odpad z kovů lze totiž recyklovat donekonečna. Díky tomu dochází k významným úsporám a šetří se tak zdroje a příroda. Pojďme se proto na kovový odpad podívat detailněji a odhalit jeho tajemství.

Kovy neztrácejí hodnotu

Kovy vynikají tím, že je lze recyklovat opakovaně bez ztráty kvality. Například hliník se může vracet do oběhu donekonečna – a také se tak děje. Například v USA jsou dnes stále v oběhu zhruba tři čtvrtiny veškerého hliníku, který tam byl vyroben od roku 1888, což je jasný důkaz jeho trvanlivosti a recyklačního potenciálu.

Další čísla pak potvrzují, že i v České republice již nabírá třídění kovů ten správný směr. V roce 2024 vytřídil každý obyvatel průměrně 30,5 kilogramu kovového odpadu, což přispělo k tomu, že bylo k recyklaci předáno téměř 50 000 tun kovů. Jen tímto krokem vznikla úspora přes 77 000 tun emisí CO^₂ ekv.

Jak poznat kov vhodný k recyklaci?

Kovy rozhodně nejsou jen plechovky. Mezi tříděný kovový odpad patří široké spektrum materiálů, které se v našich domácnostech i kuchyni objevují každý den. A dobrou zprávou je, že jejich třídění nebývá komplikované – stačí znát základní pravidla a všímat si značek třídění odpadu.

Kovy určené k recyklaci označuje trojúhelník ze šipek s čísly 40–49.

40 FE značí železo,
41 ALU značí hliník,
ostatní čísla (42–49) patří dalším kovům.

Mezi kovy, které lze recyklovat, patří nápojové plechovky, konzervy, kovová víčka a šroubovací uzávěry od nápojů nebo zavařovacích sklenic, čisté hliníkové obaly od potravin, tvarovatelné fólie od čokolád či tavených sýrů, prázdné kovové tuby od past a krémů a také tlakové nádoby (např. spreje od laku na vlasy, deodorantů nebo šlehačky – vždy však dokonale vyprázdněné).
Třídit lze i celé kovové předměty, jako jsou hrnce, ešusy, příbory, plechy, trubky, klíče, kancelářské sponky či hliníkové komponenty. Větší odpad je lepší odložit ve sběrném dvoře.

Naopak odpad, který netřídíme mezi kovy, jsou: znečištěné plechovky od laků a barev a jiných chemikálií a nebezpečných látek,kombinované obaly jako pokovené plasty či papíry (s výjimkou nápojových kartonů, které patří do nádob označených oranžovou samolepkou), , tlakové nádoby obsahující zbytky výrobku, toxické kovy typu olovo či rtuť a znečištěné obaly. Samostatnou kapitolou pak je elektroodpad a baterie – ty musejí vždy do speciálních sběrných míst, je možné je vytřídit i na sběrném dvoře.

Jak a kde kovy správně odevzdat?

Možností, kam odevzdat kovový odpad, je ⁠dnes celá řada. Nejčastějším místem je veřejně dostupná sběrná nádoba – obvykle se jedná o kontejner označený šedou samolepkou, který slouží pro běžné drobné kovové obaly. V mnoha obcích funguje také tzv. multikomoditní sběr odpadu, kdy je možné třídit do jedné nádoby odpady z různých druhů materiálů (např. kovy společně s plastem, nápojovým kartonem apod.).

Větší kovové odpady je vhodnější vyrazit do sběrného dvora, který přijímá širokou škálu kovů, včetně těch, které výkupny nepřevezmou.
Pokud naopak zamíříme do výkupny druhotných surovin, je třeba oddělit železo od hliníku – nejjednodušeji pomocí magnetu.

V některých obcích se dodnes pořádají speciální svozové dny, například tzv. železné neděle, kdy se kovový odpad sbírá do velkoobjemových kontejnerů. Hliník často sbírají také základní školy či ekocentra, takže možností, kam kov odevzdat, je skutečně mnoho.

Recyklace kovů šetří energii, vodu i přírodní zdroje

Recyklace kovů je ekologicky i ekonomicky nesmírně efektivní.

U hliníku může úspora energie dosahovat při využití vytříděného odpadu při recyklaci dosáhnout až 95 % ve srovnání s výrobou z primárních surovin. Navíc recyklace jednoho kilogramu hliníku znamená úsporu 8 kg bauxitu a 4 kg chemických látek, které by byly nutné pro jeho prvotní výrobu.

U oceli přináší recyklace jediné tuny úsporu 1 100 kg železné rudy, 630 kg uhlí a 55 kg vápence. V případě ocelových plechovek je úspora ještě vyšší – jedna tuna recyklovaných plechovek ušetří až 1,5 tuny železné rudy a 40 % vody používané při výrobě nové oceli.

Celkově tak recyklace kovů přispívá ke snížení znečištění vzduchu o 86 % a znečištění vody o 76 %, což je zásadní argument pro to, proč dávat kov do správného kontejneru.

Jak si třídění kovů usnadnit?

Třídění kovů může být snadné, pokud si osvojíme několik návyků. Nejzásadnější je všímat si značek třídění odpadu – čísla 40–49 jasně napoví. Kovové obaly je vhodné vyprázdnit, ale není nutné je před tříděním vymývat.
U vícekomoditních nádob se vyplatí sledovat samolepky a pokyny přímo na kontejnerech, protože se pravidla pro sběr odpadu mohou v jednotlivých obcích lišit.

Pokud se chystáme odevzdat kov do výkupny, pomůže nám magnet, který jednoduše určí, zda jde o železo, nebo hliník. V domácnosti si třídění usnadníme zavedením malého koše na kovy.