Japonská vrba má světle zelené listy s bílým mramorováním a na špičkách mladých listů se vybarvuje do růžova, proto ji zahradě jistě nepřehlédnete. Atraktivní vrba je na pěstování zcela nenáročná a má ráda slunné stanoviště a vlhčí hlinitopísčitou půdu. Kvete časně na jaře před rašením lístků nevýraznými asi 1,5 cm dlouhými jehnědami. Bez tvarováním roste keřovitě a často ji lze sehnat naroubovanou na kmínku, kterou lze tvarovat.
Sázení japonské vrby
Pěstování japonské vrby je velmi jednoduché. Stačí jí vyhloubit dostatečně hlubokou jámu, do které pak umístíte zakoupená keřík nebo stromek. Pokud nemáte rostlinu v kontejneru, ale prostokořenou, namočte její kořeny přes noc do vody. Stromek je dobré vyvázat k podpěrnému kůlu. Naše podmínky jí naštěstí plně vyhovují a dokáže odolat mrazům přesahujícím i třicet stupňů pod nulou.
Zalévání japonské vrby
Nezapomínejte po zasazení strom dobře zalít a i během pěstování jí dopřejte větší množství vody, které vrba k růstu potřebuje. Pokud ji dostatečně nezalijete, mohla by vám v létě uschnout a v zimě vymrznout. Pokud nebude pod nulou a nebude ani sníh, zalévejte ji i v zimě minimálně jednou za týden.
Pravidelný řez
Pravidelný hluboký jarní řez jí pomůže k dokonalejšímu vybarvení. Na jaře po odkvětu, kdy začne rostlina rašit, všechny výhony hluboce zkrátíme asi na 4 až 5 spodních oček. Řez je nutný, jinak vrba velmi snadno obrůstá. Pomocí řezu korunku udržujeme v požadovaném tvaru a docílíme pravidelného hustého růstu. Během vegetace je možné ji alespoň částečně znovu zkrátit a udržovat námi požadovaný tvar.
Střih v hlavní roli
Pokud na zahradě neumíte vzít nůžky pořádně do ruky, vrbu si nekupujte. Velmi důležitý je u vrby japonské právě onen první střih. Měl by být opravdu velmi hluboký, a proto ponechte maximálně 5 oček. Květy tohoto druhu vrby nejsou nijak extra ozdobné a proto vám nebude vadit, když se jich řezem prakticky zbavíme. Druhé zastřižení si nechte na dobu kdykoli v roce, kdy bude třeba. Po zastřižení se pak setkáte s nádhernými novými růžovými výhony.
Vrba japonská nebo celolistá
Ve starší literatuře najdete spíše pojem vrba celolistá. Nejčastěji se setkáme s vrbou smuteční, klasickou či kroucenou. Vrbu cellistou dovezl na Evropy pěstitel z Nizozemí Harry van de Laar v roce 1979 a zemí původu bylo právě Japonsko. I proto pak dostala svůj název japonská. Sehnat ji můžete jako keř nebo roubovaný stromek v různé výšce. Druhá varianta je možná oblíbenější, ale je nutné se o ni starat a dvakrát do roka ji pravidelně zastřihávat korunu.
Převislá japonská vrba Pendula
Zajímavá varianta japonské vrby se jmenuje Pendula. Má dlouhé, převislé, krásně načervenalé větve, které jsou hustě pokryté listy. Ty umí rychle vytvořit velmi pěknou, hustou a deštníkovitou korunu. Pokud má dostatečně vysoký kmen, poskytne vám příjemně chladivý stín i během léta. Pokud je panašovaná, bývá většinou roubovaná. Při pěstování bez stříhání se dá použít jako pokryvná rostlina, třeba na obtížně osaditelných svazích. Dlouhé výhony krásně pokryjí půdu a vypadají opravdu pěkně.
Pěstování vrby japonské
Velmi oblíbenou formou pěstování vrby japonské je vrba na kmínku. Naše podnebí jí naštěstí zcela vyhovuje. Dokonce u nás dokáže odolat i velkému mrazu, a to až do -34 ˚C. Jen nikdy není možné zapomínat na to, že vrba ke svému růstu potřebuje velké množství vody. Vrba může růst klidně i v polostínu nebo také na slunci, ale o její pravidelnou zálivku ji nikdy nemůžete připravit, jinak vám začne schnout. Dbejte tedy v době sucha na pravidelnou zálivku.
Množení japonské vrby
Množení japonské vrby se v praxi moc nepraktikuje. Pokud si zakoupíte špatnou sazenici, máte nárok i a reklamaci. Pokud byste se rozhodli vypěstovat si vlastní stromek, můžete to zkusit. U panašovaných druhů ale není možné zajistit, že i takto rozmnožený stromek si udrží tuto barvu a další vlastnosti. Až budete svou vrbu pravidelně stříhat, živé proutky jednoduše zapíchejte do dostatečně vlhké půdy. Pečlivě je zalévejte. Po nějakém čase vám spustí kořeny a vzejdou z nich krásné mladé rostlinky, ze kterých si můžete stříháním vytvarovat pěkný stromek.
