Pro většinu z nás je z výše uvedených zkratek nejznámější označení PET. Pak si možná ještě pod PS představíme Poslaneckou sněmovnu, nad ostatními se nám ale pravděpodobně řádně povaří mozkové závity. Nemusíte se však trápit dlouho – stačí začíst se do následujících řádků, na kterých vám všechny tyto zkratky alias recyklační značky, které jsou součástí značení obalů, objasníme.
Plasty: materiál milovaný i nenáviděný
Když se v roce 1862 objevila na londýnské průmyslové výstavě nová hmota, která byla tvrdá jako rohovina a současně ohebná jako kůže, málokoho by asi napadlo, že se jedná o zásadní krok ve výrobě plastů.
Ani jeho vynálezce Alexander Parkes pravděpodobně tenkrát vůbec netušil, kam až se tento materiál vyvine a jak široké spektrum využití v budoucnu nabídne.
A i když představují plasty pro řadu konstruktérů, výrobců a vynálezců oblíbený materiál, a v mnoha případech užití by jej nebylo možné nahradit, z ekologického hlediska je situace horší.
Plasty bychom měli používat uváženě a vyprodukovaný plastový odpad třídit, abychom umožnili jeho další efektivní využití – recyklací získáme druhotné suroviny pro výrobu nových produktů, příp. je lze využít energeticky jako tzv. tuhé alternativní palivo.
Recyklační značky plastů usnadní jejich třídění
Pokud se podíváte na nějaký plastový obal, pravděpodobně narazítena trojúhelníkovou grafickou značku, která bude doplněna o textové nebo číselné označení materiálu, případně kombinaci obojího.
Tato recyklační značka je zásadní především pro správné odstranění plastového odpadu..
Na plastových obalech jsou nejrůznější písmenné zkratky u recyklačního symbolu, každá taková recyklační značka tedy označuje specifický typ plastu:
· PET 1 – tato zkratka je pravděpodobně nejznámější. Značí termoplasty ze skupiny polyesterů a kromě klasických PET lahví může označovat také na sáčky, různé fólie nebo třeba oblečení (PET vlákna se mohou používat například při výrobě fleecu).
· HDPE 2 – tato zkratka označuje vysokohustotní polyethylen. Vedle obalových fólií, sáčků (obchodní název mikroten) sem spadají i varné sáčky, víčka od PET lahví či třeba kojenecké lahve.
· PVC 3 – budeme-li hledat nejrozšířenější plast na světě, pak to bude PVC 3, neboli polyvinylchlorid. Vzhledem k tomu, že je spojen s uvolňováním toxických látek, je třeba jej třídit a umožnit tak jeho „ekologické odstranění“.
· LDPE 4 – pod touto zkratkou je ukryt polyethylen, tedy plast používaný k výrobě nákupních igelitových tašek či nejrůznějších plastových přepravek.
· PP 5 – tato zkratka zastupuje polypropylen, se kterým se nejčastěji setkáme v potravinářství či v textilním průmyslu.
· PS 6 – tento plast známe jako polystyren a kromě polystyrenových výplní či stavebních materiálů se používá například i při výrobě plastových příborů či nápojových kelímků.
· PS 7 – pod touto zkratkou se ukrývají všechny ostatní plasty, jež nebyly zahrnuty ve skupinách výše, tedy například polyamidy, epoxidy, polykarbonáty či polyuretany, z nichž některé uvolňují chemikálie a jsou nebezpečné, proto je jejich správné vytřídění zásadní.
Až tedy budete příště třídit plastový odpad, nezapomeňte se podívat na recyklační značku a zjistěte, jak s nimi správně naložit. Správné odstranění odpadu snižuje zátěž pro přírodu a životní prostředí. Pokud je to možné, pak je ale nejlepší produkci odpadu předcházet – nejlepší odpad je takový, který nevznikne…
